I když první známky po lidském osídlení podhůří lze na základě archeologických nálezů datovat do starší doby kamenné, tj. do doby před více než 25000 lety, souvislá historie kulturní krajiny zde začíná až na počátku 2. tisíciletí našeho letopočtu. Tehdy se na většině území rozprostíral pohraniční prales, kde žili zubři, rysové, medvědi, divoké kočky, kanci i vlci. Jen na několika místech přerušený obchodními stezkami, které zabezpečovala soustava strážních hradů. Při těchto stezkách, především u říčních brodů, lze hledat počátky osídlení.

Přibližně 1000 let před naším letopočtem žil v této oblasti lužický lid, který spaloval své mrtvé a jejich popel ukládal na rozsáhlá pohřebiště. Z této doby je poprvé doloženo osídlení nálezy pohřebišť v Kostelci nad Orlicí, Domašíně a na Chlumu.

V době kolem přelomu letopočtu až do příchodu Slovanů bylo území osídleno Kelty (Bolehošť, Doudleby nad Orlicí, Kostelec nad Orlicí). Příchod Slovanů na dnešní Rychnovsko je doložen v 6.století. Obsadili nejprve rovinaté povodí a později postupovali do podhůří. Vládla jim knížata z rodu Slavníkovců, po jejichž vyvraždění připadlo území Přemyslovcům. Od té doby je území okresu součástí českého státu.

Také kláštery byly ve svých počátcích ohnisky nového osídlení. Podhůří kolonizují mocné feudální rody hrady Litice, Potštejn a Kostelec nad Orlicí. Ve 13.století vzniká kromě vesnic, trhových osad a feudálních hradů nový sídlištní útvar město. V témž století ustupuje les civilizaci.

Výrazný vliv na hustotu osídlení krajiny měla v pozdější době především třicetiletá válka. Města i vesnice zůstaly vypáleny a opuštěny a počet obyvatel klesl na třetinu. Ve třicátých letech 20.století začalo budování pevnostní linie proti Německu. Tuto linii tvořily jednak malé sruby a jednak velké pevnosti jako Dobrošov a Hanička a na ně navazující síť zákopů a přístupových komunikací, jejich zbytky jsou v porostech dodnes patrné.

Po roce 1948 a následné kolektivizaci zemědělství příslušelo až 96% půdy družstevnímu a státnímu majetku. V krajině vyrostla gigantická betonová sila, velkokapacitní kravíny, sklady a nové prostory pro zemědělskou velkovýrobu. Rozšířily se osevní plochy kukuřice jako hlavní součásti krmiv. V rámci zvyšování zemědělské produkce se do půdy dostávalo velké množství hnojiv. Provádělo se plošné odvodnění pozemků a likvidace volně rostoucí zeleně v rámci náhradních rekultivací. Tento způsob hospodaření negativně ovlivnil vývoj krajiny a narušil přírodní podmínky pro vývoj a rozmnožování většiny druhů živočichů a rostlin.

Vesnice mikroregionu Brodec vznikly většinou jako návesní typ (Chleny, Chlínky, Vrbice, Rájec) některé se vyvinuly v malou okrouhlici (Vrbice, Chlínky), nebo jako ulicovka (Borovnice, Svídnice, Přestavlky), zástavba byla přízemní. Stará roubená architektura se tu přezdívala poměrně pozdě, takže jsou leckde zachovány její výrazné zbytky.

První stavby v podhůří Orlických hor byly malé chaty ze dřeva, proutěných pletenin, mezery byly vyplněny hlínou, střecha obvykle ze slámy. Později, když byly známé železné nástroje, stavěla se obydlí celá ze dřeva. Ještě v 17.století byl i ve městech zděný dům vzácností. Půdorys se v průběhu let příliš neměnil. Někdy byl dům obrácen k cestě průčelím, většinou ale boční stranou. Základním typem obytného domu byl slovanský typ přízemního roubeného domu, trojdílné dispozice. Chlévy a stáje byly pod jednou střechou se světnicemi, pouze stodola byla z požárních důvodů opodál. Vpředu byla velká světnice obvykle s větším počtem oken, která byla zároveň kuchyní a částečně i ložnicí. Vedle byla světnička pro výměnkáře.

Stěny obyčejných stavení byly z masivního roubení, jen stěna u kamen nebo pece byla vyzděna. Dřevěné stěny se často zvenčí bílily vápnem. Okna byla malá s profilovanými římsami zárubní, šindelová střecha měla poměrně strmý tvar; lomenice vystupovala dopředu. Lomenice byla sestrojena z prken a lišt, které se seskupovaly tak, aby vytvářely obrazce. Poměrně častou mladší úpravou bylo pobití štítu šindelem. Okénka v lomenici byla čtverhranná nebo kulatá nebo vyřezána do ozdobnějších tvarů. Okraje střechy vybíhaly po stranách přes lomenici, nad lomenicí byl kuželový přístřešek, kterému se říkalo kukla. Pod kuklou bylo přibito vodorovně prkno, kterému se říkalo záklopa. Na záklopě byly malby a nápisy.

I když roubená stavba ve zdejší oblasti dlouho převažovala, objevují se zděné, zejména kamenné části, zvláště u bohatších usedlostí, poměrně brzy. Ve druhé polovině 18.století byly už větší domy stavěny z cihel a opuky. Tyto domy si zachovaly půdorysnou dispozici a střídmé vnější křivky původního roubeného stavení stejně jako mladší zděné stavby. Štíty jsou pravoúhlé klasicistně členěné. Bohaté rodiny stavěly zděné statky čtvercového půdorysu, štíty i brány byly zdobeny štukovou výzdobou.

Od druhé poloviny 20.století postihlo vesnice mikroregionu několik ničivých stavebních vln. Stavby mají stejný ráz jako všude, bez ohledu na tradice, měřítko a krajinný ráz. Móda osazování třídílných oken zlikvidovala vyvážené proporce fasád lidových domů, stejně jako břízolitové fasády, prosvětlovací dlaždice a mozaiky. Pak přišla éra jedenapůlpodlažních objektů, "šumperáků", domů s panelovou konstrukcí a rovnou střechou, činžáků a řadových domů typu okál s, pro zdejší klima nevhodným, dřevotřískovým pláštěm. A za nimi v průběhu času vyrostla provizoria pro králíky a slepice. Spolu s bytovou výstavbou probíhala výstavba velkých zemědělských středisek za vesnicí, kam byla posléze přestěhována administrativa a dobytek z panských velkostatků v intravilánu. Zůstaly po nich rozpadlé objekty. Během tohoto vývoje byla zásadně narušena původní urbanistická struktura vesnice, přílivové vlny socializace zlikvidovaly vazby na krajinu. Nicméně je možné říci, že přestože se socialistická výstavba obcím mikroregionu Brodec nevyhnula, uchovaly si víceméně svůj původní charakter. Málokdy zde docházelo k nové výstavbě rodinných domů, většinou se přestavovalo a přistavovalo; měnily se původní stavby. Jistě ne do krásy, ale proporce a měřítko zůstalo stejné. Část původních zděných a několika málo roubených staveb se zachovalo dodnes.

Současná výstavba je v obcích mikroregionu Brodec není příliš rozsáhlá. Je to pravděpodobně dáno horší dostupností do větších měst a nedostatkem pracovních míst přímo v obcích. Přesto počet obyvatel v posledních letech spíše vzrůstá. Lidé ale především rekonstruují starší objekty.